MORAVSKÝ ZEMSKÝ SNĚM NA PRAHU NOVOVĚKU 1.-PAMÁTKY SNĚMOVNÍ

Moravský zemský sněm představoval vedle zemského soudu klíčovou zemskou instituci, která byla zejména ve stavovském období výrazem politické a zákonodárné moci moravských stavů. Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských. Projednávané otázky měly význam nejen v rámci Moravy, ale významně se dotýkaly v širších souvislostech celého českého státu. Klíčový pramen k poznání činnosti moravského zemského sněmu tvoří série rukopisů tradičně označovaná jako Památky sněmovní, která počínaje rokem 1518 zachycuje v téměř ucelené řadě závěry sněmovních jednání. Kniha je rozdělena na dvě části. Úvod přináší souhrn informací o dosavadních edicích týkajících se zemských sněmů a zemského práva a stručnou charakteristiku nejstarších sněmovních zápisů a okolnosti vzniku Památek sněmovních. Ediční část obsahuje podrobný popis editovaného pramene, ediční poznámky, text samotné edice prvního svazku Památek sněmovních a konkordanci foliace (rejstříky jsou zařazeny do připravovaného druhého svazku).