Žena ať v církvi promluví

ŽENA JE DNES V ZÁPADNÍ CÍRKVI PŘEVÁŽNĚ ODSUNUTA DO ROLE SKROMNÉ „SLUŽEBNICE“. Naslouchající, poslušné, modlící se a o ničem nerozhodující. Tabu římskokatolické církve se zdá nepřekročitelné: ženy nemohou hlásat evangelium při liturgii nebo být svěceny na jáhenky či kněze. Dokonce ani v prostředích, kam se muži přirozeně nedostanou nebo v nich nejsou přítomni (hospice, zdravotní zařízení, domy s pečovatelskou službou), nemají právo udělit svátosti. O jejich nepřítomnosti na kněžských radách, biskupských grémiích, v ekonomických úřadech ani nemluvě. Kniha komentuje silné a inspirativní momenty ze života „silných“ žen a vytváří mozaiku příběhů a osudů, které by měly podpořit „teologii silného ženství“ v církvi. Řada začíná první apoštolkou Máří Magdalénou a ženami, které „chodily“ s Ježíšem, ale pokračuje velkými postavami starověku (sv. Helena), středověku (sv. Klára, Kateřina Sienská, Brigita Švédská, Jana z Arku) - a novověku (Terezie z Avily, Terezie z Lisieux, Edita Stein). Zvláštní roli mají v nové době duchovní průkopnice jako Etty Hillesum, Simone Weil nebo Vojtěcha Hasmandová či Eliška Pretschnerová a další.